I’m Czech

V tuto chvíli projíždím Skalistými horami v Kanadě na druhém konci světa a přes to se cítím být Čech. Řídím japonské auto, používám americký telefon a mé oblečení je vyrobeno někde v Indonésii, a přes to se cítím být Čech.

Mluvím plynule anglicky, někteří mojí kamarádi jsou cizinci a bývalí spolužáci ze střední žijí v zahraničí a i přes to se cítím být Čech.

Němci jezdí v Audi, my máme Škodovky. Severské státy mají schopnou vládu, my ne. Britové mají několikanásobně vyšší platy, my zaostáváme a přes to se cítím být Čech.

Hodně krát jsem přemýšlel, kde vlastně patřím, kde bych měl žít do konce života

Napadlo mě, jestli jsem za ta léta cestování mezi Anglií a domovem nezměnil své kořeny. Pořád mě táhlo něco do zahraničí, pryč z domova, chtěl jsem cestovat a žít jinde. Ale čím více cestuji, tím více odkrývám své kořeny a vím, kde patřím. Vím, že jsem Čech a jsem na to hrdý.

Psychická vyčerpanost, mentální bolest a chuť to vzdát >>

Západ znamenal za mého dětství nejen luxus, dobrou práci, hodně peněz a dobrý život, ale také se jevil jako jediným místem, kde můžu být spokojený. Západ nám byl vzorem jako kdysi před tím to byla Moskva. Dnes stojíme na křižovatce. Síla USA slábne a Putin rozšiřuje své ruské impérium. Musím ti ale říct, ať se kdokoliv snaží tahat za politické nitě, jsem stále Čech a vím, kde je můj národ.

Chci připomenout reputaci, kterou v zahraničí ukazují sportovci, Petr Čech, Jaromír Jágr, Ivan Lendl nebo jiní například Václav Havel, Tomáš Baťa nebo Masaryk. List úspěšných lidí by byl na celou knihu.

V zahraničí tyto jména znají. My na ně zapomínáme.

Dokonce i ten nejtvrdší kanadský pohraniční úředník na letišti změkne a usměje se na mě, když řeknu, že mě to táhne do Vancouveru, protože tady hrával Jiří Šlégr.

Nehleďme na politiky, kteří nám kazí reputaci v zahraničí

Nehleďme na jejich zatemněnou mysl, když bojují pouze o přízeň voliče a nehledí na lidské zásady. Nejde jim o tebe ani o mě.

Nenaříkejme, že svět se k nám chová nefér, že se nám nedaří, protože nežijeme v Německu. Je na nás, řadových občanech, abychom světu ukázali, kdo opravdu jsme.

A kdo jsme?

Jsme schopní, pokorní, vzdělaní a  vynalézaví národ. Jsme dynamičtí, plní energie a chceme se učit.

Kde domov můj? >>

Jen nám chybí trochu té pýchy, že jsme Češi. Chybí nám, protože nám je neustále médii omíláno dokola, jak to chodí v jiných zemích. Ukazují nám, jak se v Česku špatně žije. Ukazují nám HDP daleko vyspělejších zemí. Ukazují nám, jak se u sousedů kvalitně staví dálnice a u nás krade. Historie Československa zahrála tady také svou roli.

Já ti ale řeknu, jak to chodí v zahraničí

Je to tak dobré, jak si to ti lidi udělají. Můžeš se mít dobře v chudé zemi nebo špatně v té nejbohatší země Evropy, jako je třeba Německo. Nezáleží na tom, kde jsi, ale jak si svůj život uděláš.

My, Češi, jsme národ chytrých, shovívavých a tvrdě pracujících lidí, kteří mají těžké období předešlého režimu za sebou a který nás stále straší v našich duších. I když jsi komunismus nezažil nebo nezažila, tak myšlení strachu a méněcennosti je neustále zakořeněno v tobě, ve stylu myšlení, které jsi zdědil nebo zdědila od svých rodičů a oni zase od svých.

Neukazuj na ně prstem, povstaň a ukaž sám sobě, kdo jsi a buď na to hrdý. Když budeš bojovat proti migrantům z Afriky, tak nebudeš více Čech, nebudeš ani více Evropan.

Co řekli lidi, kteří žijí nyní v Anglii >>

Nemusíš žít v Česku, nemusíš jezdit ve Škodovce a pít Plzeň, to z tebe Čecha neudělá

Jde o to, jak se cítíš. Kým se cítíš být. Jestli víš, kde máš své kořeny. Odkud pocházíš nezměníš.

Jakmile si to uvědomíš, pak to dělá z tebe Čecha. Buď pyšný na to, odkud pocházíš a choď se vztyčenou hlavou. Ne nafoukaně, ale pokorně a s vědomím, že víš, kde je tvůj domov. Pak víš, kdo jsi. Pak víš, že jsi Čech.

Adam Wojnar

Líbí se ti článek? Podpoř nás:

Přečtěte si další rady a tipy z kategorie Blog.

Naplánuj si cestu: